ČERNÝ PASAŽÉR

Včera se mi přihodila taková nemilá věc. Jela jsem brzy ráno do centra, zařídit nějaké pochůzky. Dopoledne jsem měla perfektně rozplánované tak, abych všechno zvládla v co nejkratším čase. Právě jsem chtěla nasednout do tramvaje a kousek popojet, když jsem zjistila, nemám peněženku. Sakra! Co teď? Hlavou se vám v tom okamžiku honí milion myšlenek.
Bylo mi jasné, že jsem peněženku nechala doma (což se mi o chvíli později potvrdilo telefonátem s babičkou), ale jak se teď dostanu domů? Dopoledne samozřejmě v háji. 
Samozřejmě, musela jsem jet na černo, ale rozuměj, já NIKDY před tím na černo nejela a den před touto událostí byl v metru velký zátah revizorů!!
No cítila jsem se hrozně, co vám mám povídat. Celou cestu metrem jsem se snažila tvářit hrozně nenápadně (ne, já nejedu bez lístku), drkotala zuby a rentgenovala pohledem všechny nově přistupující lidi. 

No šťastně jsem to zvládla, byť posledních pár zastávek autobusu, jsem se promodlila - protože když už jsem dojela až tak daleko, nemůže mě přece někdo chytit na poslední zastávce! 

Uf. Tak velký kámen mi ze srdce nespadl už hodně dlouho. Jen doufám, že mám zase na roky s takovýmito zážitky vystaráno.

Po slunečném víkendu přišlo malé ochlazení. Na město se z rána snáší mlha a travnaté plochy začíná pokrývat jinovatka. Lidé se čím dál tím víc zachumlávají do šál a očekávají nadcházející zimu. Pokud bychom dali na pranostiky, čeká nás opravdu chladné období, no meteorologové opět slibují Vánoce na blátě. Která varianta nastane, se tedy budeme muset nechat překvapit.

halenka: Camaieu, kalhoty: Camaieu, pásek: Vero Moda, boty: Tamaris, kabát: secon-hand, batoh: po mamince, naušice: Bijou Brigitte, čtu: biografii Coco Chanel, rtěnka: MAC-Ruby Woo

by Karolína