MY LIFE WITHOUT A CAR



Nemám řidičák. Když tohle někomu povím, podiví se, zeptá se na několik otázek, ale nějak překvapen není. Pokud se ale zmíním, že u nás v rodině auto vůbec nevlastníme a nikdy jsme ani nevlastnili, následuje naprosto nechápavě-nevěřícný pohled a vodopád dotazů, jak to vůbec můžeme v dnešním světě zvládnout. Můžeme!
Chápu, auto je pohodlnější - máte tam mnohem více místa a pocit soukromí, ale já zas jezdím vlakem (což miluji) a autobusem a tyhle momenty si naprosto bezvýhradně vychutnávám. Zmocní se mě v ten moment vnitřní nepokoj a nervozita, protože nikdy nevím, co mě za pár minut čeká, což je snad to nejlepší z celé cesty. 
Taky si myslím, že jedna věc, která nás drží doma pohromadě, bylo právě společné cestování. Seděli jsem všichni spolu v kupé, povídali si a hráli hry. Rodiče neseděli vepředu za volantem, ale byli k nám otoční obličeji, smáli se na nás a výlety se tak stávaly mnohem větším zážitkem. Na houby do lesa jsme se nedovezli bourákem, ale pěkně si tu cestu odšlapali na kole.
Jasně, že jsou chvíle, kdy bych papíry ocenila a netvrdím, že si je jednou neudělám (takový stříbrný Mini Cooper by se mi též moc líbil), když ale přišlo v osmnácti na lámání chleba, sbalila jsem radši kufry a odjela na týden do Norska. 
A teď mě prosím omluvte, za pár minut mi totiž jede autobus zpět do Prahy. Tak třikrát hurá vlakům a autobusům!

Karolína




šátek (hedvábí): sekáč, svetr (vlna): Reserved, kalhoty: Promod, boty (kůže): Tamaris, kabelka: sekáč

2 komentáře:

  1. A proč ne :), výhod to má celou spoustu, jak píšeš. Taky si myslím, že se dá bez auta pěkně existovat :)...

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Zrovna dneska jsem si na to vzpomněla, když jsem jela tramvají a vesele míjela ranní zácpy směr centrum :)

      Vymazat

Děkuji za Váš nádherný komentář!