1/ Ačkoli nejsem příznivce internetových časopisů, Soffu znám už nějaký ten pátek a u ní dělám s radostí výjimku. Poprvé jsem si ji také koupila v tištěné podobě a víte co? Žádná e-verze ji nenahradí! Je plná radostných fotek (jak jinak, když je téma radost), článků v angličtině (ačkoli je česká), receptů a typů na lokální maličkosti. Navíc je nádherně graficky zpracována a tištěna na tvrdém papíru, takže je to taková časopiso-kniha.
Koupila jsem ji v Boho Vintage Concept Store.
2/ Není lepšího zakončení prvního zkouškového nežli dobrá káva a nějaká ta dobrota. Poprvé jsem zašla do Café Neustadt u Novoměstské radnice a rozhodně jsem tu nebyla naposledy! Studený kamenný interiér je zaplněn retro křesílky a stolky, u kterých se návštěvnicí střídají jako na běžícím pásu. Od dvanácti do pěti tu navíc mají i polední menu, což se pro člověka jako já pohybujícího se hodně v centru perfektně hodí.
v jedné z instalací výstavy Brave New World
3/ Poslední možný den jsem zamířila do DOXu, kde probíhala výstava BRAVE NEW WORLD, u jejíhož vzniku se sešlo na třicet autorů z Česka i zahraničí. Jejich společným tématem byla knižní díla George Orwella (1984), Aldous Huxleyho a Raye Bradburyho a poselství jejich děl pro budoucí generace. Expozice plná skulptur, fotografií a video-instalací mne naprosto nadchla, ačkoli mi místy běhal mráz po zádech a bylo mírně nevolno. Oni totiž všichni tito spisovatelé předpověděli budoucnost tak dokonale, že my ji právě teď všude na světě žijeme...
Mimo jiné jsou v galerii nově vystaveny i fotografie a koláže kubánských umělců, které mapují tamní život a nesvobodu, panující v zemi.
4/ No nemohla jsem neodolat a nevyfotit tenhle kanárkový kabát. Stále mi dělá problémy, vysvětlit lidem na ulici, že bych si je ráda vyfotografovala a dala na blog, ale lepším se!
5/ Moc ráda čtu články o architektuře v Egu a také se ráda toulám městem a poznávám nová zákoutí. Při návštěvě hradů, zámků či obyčejných domů mám nutkavou touhu prozkoumat každý kousíček, každou místnost a nasávat atmosféru místa, kde se toho tolik událo. Nemohla bych být realitní makléř?
Tahle "vila" stojí v pražském Podolí, které mě na první dobrou moc nezaujalo (omlácené domy, ulice, chodníky???). Když ale vystoupáte na kopec nad řekou, otevře se vám Praha jako na dlani a vy se můžete kochat výhledem na za Vltavou ležící Smíchov. Mimo jiné tu stojí krásné vily - nové i starší s patinou - a nedaleko se rozléhají Kavčí hory s Českou televizí.
6/ V úterý jsem poprvé navštívila divadlo Pod Palmovkou. Byl to docela spontánní nápad, takže sehnat den předem lístky na nějaké "rozumné" představení bylo vskutku téměř nemožné. Naštěstí Poprask na laguně měl ještě pár sedadel volných, takže rozhodnutí padlo.
Jelikož Palmovku neznám, vyčkali jsme začátku v kavárně patřící přímo k nově zrekonstruovanému divadlu, které bylo znovu otevřeno pod dlouhých 12 letech (od povodní v roce 2003) letos na podzim. Jídelní lístek zaujal originálním pojmenováním káv a také menu, ve kterém se o trůn dělila červená řepa s kozím sýrem a hovězí líčka v perníkové omáčce.
A Poprask na laguně? Italská komedie, barevná, "originální" s vtipnými hláškami jejíž konec musel překvapit snad každého diváka.
7/ "Pro krásu se musí trpět."
Tento týden jsem poprvé zavítala na první z nejméně tří plánovaných zákroků odstranění chloupků lanugo na hraně tváří do dermatologického centra LaserMed. Jedná se o jemné chmýří, které můžete vidět u novorozenců, no mě se drží do teď.
Sám zákrok trvá asi pět minut - oholení daného místa, chlazení a odstranění laserem. Mě celá procedura vůbec nebolela, cítíte pouze "malé jehličky, které se vám zapichují do obličeje".
Kůra se musí opakovat nejméně třikrát podle hustoty a síly chloupků v časovém rozestupu šesti až osmi týdnů a jeden zásah vyjde na dvanáct set korun.
8/ Na tomhle a dalších videích od Net-a-Porter momentálně docela ujíždím. Ospravedlňuji si to pouze tím, že se jedná o "studijní" materiál nejen do práce, ale i na blog.
9/ Tiziano, italský malíř šestnáctého století, jehož obrazy jsou nyní vystaveny na Pražském hradě mě oslovil na první dobrou. Poslední dobou se moc nevyznám v moderním umění a myslím si, že ani sami autoři netuší, co tím vším chtěli vlastně říci. Mám ráda, když z obrazů mohu číst děj a představovat si situaci, ve které se čas zastavil. Překrásné obrazy žen, dívek i autoportréty Tiziana navíc skvěle podtrhly rámy, ve kterých byla díla umístěna. Nádhera!
10/ Čtu. Nedávno jsem přemýšlela, jak to bylo s knihami před tím, než jsem se odstěhovala do Prahy? Kdy jsem si udělala čas, kde jsem sedávala? Matně si vybavuji křeslo u mě v pokoji a odpoledne či večery, která vyplňuji stránkami plnými písmenek. Jak odháním mamku, která po mně chce vykonat nějakou činnost v domácnosti a hltám každé slovo, popř. se nemůžu dočkat pokračování, pokud se jednalo o sérii.
Ani v Praze nezapomínám na denní "koňskou" dávku literatury, kterou si poctivě servíruji hlavně v metru a tramvaji. Bohužel to někdy ale znamená, tahat s sebou v kabelce takovouhle bichli.
Jak jste si užili vašich čtrnáct dní? Co jste dělali, ochutnali, zažili? Máte tip, kam příště zavítat či nezmeškat? Napište mi, budu ráda!
Karolína
Mé nedokonalosti jsou mou předností.
Super příspěvky! Ty máš teda nabitý program :) a plno fotek, to se mi líbí
OdpovědětVymazatDíky, díky! Však dvě akce z deseti se udály v úterý :D
VymazatSuper článok ! :) A tá káva vyzerá super :)
OdpovědětVymazatMy blog : THE COLORFUL THOUGHTS
Děkuji za komentář. Káva byla výborná, určitě doporučuji :-)
Vymazat