Tagträumer

Chtěla bych psát, co mě napadne a žít to, co přijde. Čtu teď P.S. od Ani a mám z toho trochu melancholickou náladu, odpusťte. Jdu opět snít. 

Jak jsem již dříve psala, blogy sleduji už nějaký ten pátek. Některé okolo mne prolétly jako zimní severák, jiné se usadily a já každé ráno netrpělivě čekám, jaký nový příběh (nebo sen) si budu moci přečíst. No a protože úterky se tady na blogu staly těmi inspirativními, chtěla bych vám mimo knih a filmů, přinést i příběhy někoho jiného, živého, reálného. Dnes to bude výběr z mých nejoblíbenějších, ale ne nutně "nejstarších".


Rebeccu následuji snad od úplného začátku (tedy toho mého blogového). Sleduji, jak jí rostou vlasy, jak si je barví na blond i zeleno, a zda-li teď u ní fičí dvacátá, padesátá či čtyřicátá. Je mou inspirací, jak nemít plnou skříň a přitom neustále vytvářet nové kreace, které mi jsou blízké svým neotřelým vintage inovátorstvím.  


Daphné, Pařížanka, která miluje barvy (hlavně modrou a červenou, juch!), proužky a puntíky, šaty, hru a eleganci (nepřipomíná vám to něco?). Mám ráda její Les Cinq Petites Choses, podle kterých píši i mé 5 Things This Week.


Iw a Ondra, ona zasněná diva, on talentovaný fotograf. Ráda si čtu jejich mini milé články a prohlížím fotky plné společných zážitků, které mě vrhnou do jednoho velkého sna. 


Ivanka mě učí býti "ženou", nosit tutu a midi sukně (jo a taky podpatky!). Také je mou inspirací při psaní článků a osobitého pohledu na svět. 


Se Sandrou cestuji po celém světě, ale nejradši mám stejně její zážitky sepsané do bezvadných článků, které je radost číst!


Zuzčin styl se proměnil tak moc a přitom vůbec. Dřív jsem si jen občas "ťukala na čelo", co všechno dokáže zkombinovat, pak podle ní nosila pyžama a nyní s ní jedu na COSáckem vlně, který jí tolik sluší. 
Mimochodem, nemyslím si, že blogeři jsou nějaké "superslavné hvězdy", ale stejně je pro mne vždycky zvláštní, potkat někoho "takového" na ulici, když ho před tím sleduji každý den několik let. Mám pak obrovskou radost, když se třeba potkáme na trzích, workshopu nebo tak. Najednou je vnímám jinak. 


Dnes to uzavře Rebeka. Její dívčí puntíkovaný styl je mi velmi blízký a navíc skvěle peče (určo zkuste brownie-cheesecake, který u nás doma vede na všech frontách!). 

Znáte, sledujete? A jaké blogy jsou Vaše oblíbené?

Karolína

PS.: u tvorby tohoto článku jsem poslouchala MIG 21, nevím proč

PPS.: včerejší premiéra Muzikálu byla parádní, ale o tom zase příště

PPPS.: dnes se mě v bance mladý pohledný bankéř zeptal, čím bych chtěla být. Tos prohrál, chlapče.

Žádné komentáře:

Okomentovat

Děkuji za Váš nádherný komentář!